Když se řekne české IT, většině lidí se vybaví Praha nebo Brno. Jihlavu si pravděpodobně spojíme spíš s Vysočinou, historickým centrem nebo dálnicí D1 než s vývojem softwaru.
Jenže právě tady vzniká software, se kterým se setkala značná část českých podnikatelů a účetních.
V Jihlavě sídlí společnost STORMWARE, která vyvíjí ekonomický systém POHODA. Vedle něj stojí také mzdový a personální systém PAMICA a další ekonomické aplikace. Firma se vývoji ekonomického softwaru věnuje více než třicet let.
Jihlava má ale i další softwarové firmy. Sídlí zde například GORDIC, jehož systémy jsou zaměřené především na veřejnou správu, ale také společnosti vytvářející informační systémy, webové aplikace nebo software na zakázku.
A když rozšíříme pohled z Jihlavy na Vysočinu, objevíme další zajímavé jméno jen několik desítek kilometrů vedle.
V Třebíči sídlí společnost PC HELP, která stojí za personálním systémem plusPortal. Ten spojuje personální agendu, docházku, mzdy, nábor a další HR procesy a představuje trochu jinou generaci podnikového softwaru – už od začátku počítá s webovým prostředím a přístupem přes prohlížeč.
Jihlava a Třebíč tak nabízejí docela zajímavý malý průřez vývojem českého podnikového softwaru.
Možná tedy není úplně přesné představovat si české IT jako záležitost několika kanceláří v Praze a Brně.
Software může vznikat prakticky kdekoliv
Vývoj softwaru má jednu zajímavou vlastnost. Na rozdíl od průmyslu nepotřebuje být vedle železnice, velkého logistického terminálu ani továrny.
Potřebuje především lidi.
Díky internetu, cloudu, GitHubu, videokonferencím a vzdálené spolupráci navíc stále méně záleží na tom, zda programátor sedí v Praze, Jihlavě, Třebíči nebo malé obci na Vysočině.
To se týká nejen velkých informačních systémů, ale také vývoje aplikací a webových stránek.
Od POHODY k plusPortalu
Právě POHODA a plusPortal docela pěkně ukazují, jak se za poslední desetiletí proměnil způsob, jakým software používáme.
Kdysi bylo rozdělení poměrně jasné. Program jste nainstalovali do počítače. Webová stránka byla dokument, který jste otevřeli v prohlížeči.
Desktopový ekonomický software typu POHODA je dobrým představitelem první kategorie. Program běží na počítači nebo v podnikové infrastruktuře a postupně kolem něj vzniká celý ekosystém dalších služeb a propojení.
plusPortal ukazuje opačný směr vývoje. Jde o HR systém fungující ve webovém prostředí, ve kterém lze řešit personální agendu, docházku, mzdy, nábor, pracovní cesty nebo další procesy související se zaměstnanci.
A právě tady začíná být tradiční hranice mezi „webem“ a „programem“ poněkud nejasná.
Webový prohlížeč už dávno neslouží pouze ke čtení webových stránek. Může v něm běžet účetnictví, CRM, HR systém, rezervační aplikace, grafický editor, videokonference nebo prakticky kompletní podnikový informační systém.
Software se stále více propojuje
Zajímavý není pouze přesun aplikací do prohlížeče. Jednotlivé systémy spolu také stále častěji komunikují.
E-shop může předávat objednávky do účetnictví. Webový formulář může automaticky vytvořit obchodní případ v CRM. Docházkový systém může poskytovat data personálnímu nebo mzdovému systému. Zákaznický portál může komunikovat s interní databází prostřednictvím API.
Kolem samotné POHODY existuje rozsáhlý ekosystém řešení, která ji propojují s e-shopy a dalšími aplikacemi.
Podobnou logiku najdeme také u plusPortalu, který umožňuje integraci s dalšími firemními systémy.
Moderní firemní IT tak stále méně připomíná jeden obrovský program, který umí úplně všechno. Často jde spíše o několik specializovaných aplikací, které si mezi sebou předávají data.
A web v tom může hrát překvapivě důležitou roli.
Kde končí web a začíná software?
To je otázka, se kterou se při tvorbě webů setkávám stále častěji.
Jednoduchý firemní web může mít několik stránek a kontaktní formulář.
Přidáme objednávky a vznikne e-shop.
Přidáme zákaznické účty, rezervace, automatické faktury, členskou sekci, importy a exporty dat, API a propojení s účetním nebo podnikovým systémem – a najednou vytváříme něco, co má mnohem blíž k softwarové aplikaci než ke klasické webové prezentaci.
WordPress nebo jiný CMS je v takovém případě pouze základní platformou. Nad ní může vzniknout poměrně komplexní systém.
Proto je podle mě stále méně přesné oddělovat tvorbu webových stránek a vývoj softwaru ostrou čárou.
Oba světy se postupně propojují.
Webová aplikace není jen web s formulářem
plusPortal je v tomto směru dobrým příkladem ještě z jednoho důvodu.
Když uživatel otevře podobný systém v prohlížeči, z jeho pohledu vlastně používá „web“. Technologicky a funkčně jde ale o plnohodnotný podnikový software pracující s databázemi, uživatelskými rolemi, firemními procesy a citlivými daty.
Prohlížeč se jednoduše stal univerzálním prostředím, ve kterém může běžet prakticky cokoliv.
Stejný princip se v menším měřítku dostává také do běžných firemních webů. Zákazník dnes často nechce jen stránky s informacemi. Chce rezervace, zákaznickou zónu, napojení na účetnictví, automatizaci objednávek nebo propojení s dalšími službami.
Web se tak z marketingového materiálu postupně stává součástí firemní infrastruktury.
Jihlava jako malé technologické centrum?
Nazývat Jihlavu novým Silicon Valley by samozřejmě bylo trochu odvážné. A Třebíč pravděpodobně nebude novým Palo Alto.
Zajímavější je ale něco jiného.
Vysočina ukazuje, že významný software nemusí vznikat pouze ve velkém technologickém centru.
Ekonomický systém používaný firmami po celé republice může vznikat v Jihlavě. Rozsáhlý HR systém může vyvíjet tým v Třebíči. A webovou aplikaci pro zákazníka z Prahy, Německa nebo jiné části Evropy může vytvářet vývojář prakticky kdekoliv na Vysočině.
Internet totiž nezměnil pouze způsob, jakým software používáme.
Změnil také geografii jeho vzniku.
Tvorba webu v Jihlavě už není příliš lokální služba
To je zajímavé také z pohledu webdesignu.
Výraz vývoj webu Jihlava zní jako velmi lokální služba. Ve skutečnosti je dnes lokalita důležitá především tehdy, když chce klient osobní kontakt.
Samotná práce může probíhat prakticky odkudkoliv.
Web může vzniknout na Vysočině, běžet na serveru v Německu, používat americkou cloudovou službu, komunikovat s českým účetním systémem a obsluhovat zákazníky po celé Evropě.
A může být zároveň mnohem více než jen několik veřejných stránek.
Může se stát rozhraním mezi zákazníkem a firmou, přijímat objednávky, komunikovat s účetnictvím, předávat data dalším aplikacím nebo automatizovat procesy, které ještě před několika lety vyžadovaly samostatný desktopový program.
A právě to je na dnešním vývoji možná nejzajímavější.
Technologická centra nezmizela. Praha, Brno, Berlín nebo Londýn budou dál přitahovat firmy i vývojáře.
U softwaru ale už dávno neplatí, že zajímavé věci musí vznikat právě tam.
Někdy stačí hledat o pár kilometrů blíž. Třeba v Jihlavě nebo Třebíči.